சப்பானிய மொழி: திருத்தங்களுக்கு இடையிலான வேறுபாடு
No edit summary |
No edit summary |
||
வரிசை 1: | வரிசை 1: | ||
{{underconstruction}} |
{{underconstruction}} |
||
{{Infobox language |
|||
{{மொழிகள் |
|||
|name = Japanese |
|||
|பெயர்=ஜப்பானிய மொழி |
|||
|nativename = {{lang|ja|日本語}} ''Nihongo'' |
|||
|உள்ளூர்பெயர்=日本語 ''நிஹொங்கோ'' |
|||
|pronunciation = {{IPA|/nihoɴɡo/}}: {{IPA|[nihõŋɡo], [nihõŋŋo]}} |
|||
|குடும்பநிறம்=தனித்த மொழிகள் |
|||
|states = [[Japan]] |
|||
|நாடுகள்=[[ஜப்பான்]], [[ஹவாய்]], [[பிரேசில்]], [[ஐக்கிய அமெரிக்க நாடுகள்]], [[குவாம்]], [[மார்ஷல் தீவுகள்]], [[பலவ்]], [[தாய்வான்]] |
|||
|ethnicity = [[Japanese people|Japanese]] ([[Yamato people|Yamato]]) |
|||
|பேசுவோர்=127 மில்லியன் [http://www.nvtc.gov/lotw/months/march/Japanese.html] |
|||
|speakers = 125 million<!--to nearest 5M--> |
|||
|நிலை=9 |
|||
|date = 2010 |
|||
|குடும்1=[[ஜப்போனிக் மொழிகள்|ஜப்போனிக்]] |
|||
|ref = <ref name="NE100">{{cite web |url= http://www.ne.se/spr%C3%A5k/v%C3%A4rldens-100-st%C3%B6rsta-spr%C3%A5k-2010 |title= Världens 100 största språk 2010 |work= [[Nationalencyklopedin]] |trans_title= The world's 100 largest languages in 2010 |date= 2010 |accessdate= 12 February 2014}} {{sv icon}}</ref> |
|||
|தேசம்=[[அங்குவார்]] ([[பலவ்]])<br />''De facto'' in [[Japan]] |
|||
|familycolor = altaic |
|||
|agency=எதுவுமில்லை<br />[[ஜப்பானிய அரசு]] முக்கிய பங்கு வகிக்கிறது. |
|||
|fam1 = [[Altaic languages|Altaic]] (disputed) |
|||
|iso1=ja|iso2=jpn|iso3=jpn|map=[[படிமம்:Map Japanese SpeakingWorld.png|center|300px]]}} |
|||
|fam2 = [[Japonic languages|Japonic]] |
|||
|ancestor = [[Old Japanese]] |
|||
|ancestor2 = [[Early Middle Japanese]] |
|||
|ancestor3 = [[Late Middle Japanese]] |
|||
|ancestor4 = [[Early Modern Japanese]] |
|||
|script = {{Flatlist| |
|||
*[[Chinese character]]s ([[kanji]]) |
|||
*[[Kana]] |
|||
**[[hiragana]] |
|||
**[[katakana]] |
|||
*[[Japanese Braille]]}} |
|||
|sign = [[Signed Japanese]] |
|||
|nation = {{flag|Japan}} |
|||
|minority = {{Flag|Palau}} |
|||
|iso1 = ja |
|||
|iso2 = jpn |
|||
|iso3 = jpn |
|||
|lingua = 45-CAA-a |
|||
|image = Nihongo.svg |
|||
|imagecaption = ''Nihongo'' (''Japanese'') <br />in [[Japanese writing system|Japanese script]] |
|||
|imagesize = 75px |
|||
|imageheader = |
|||
|map = |
|||
|mapcaption = |
|||
|notice = IPA |
|||
}} |
|||
'''ஜப்பானிய மொழி''' ஜப்பானிய மற்றும் ஜப்பானிலிருந்து குடிபெயர்ந்த 130 [[மில்லியன்]] மக்களால் பேசப்படுகின்ற ஒரு [[மொழி]]யாகும். ஜப்பானிய மொழியில் இது ''நிஹோங்கோ'' என்று அழைக்கப்படுகிறது. இது சிறப்பாக [[ஜப்பான்|ஜப்பானில்]] மட்டுமே பேசப்பட்டு வருகின்ற போதும், ஜப்பானிலிருந்து இடம் பெயர்ந்து வேறு நாடுகளில் வசித்து வருபவர்களும் இம்மொழியைப் பேசி வருகின்றனர். |
'''ஜப்பானிய மொழி''' ஜப்பானிய மற்றும் ஜப்பானிலிருந்து குடிபெயர்ந்த 130 [[மில்லியன்]] மக்களால் பேசப்படுகின்ற ஒரு [[மொழி]]யாகும். ஜப்பானிய மொழியில் இது ''நிஹோங்கோ'' என்று அழைக்கப்படுகிறது. இது சிறப்பாக [[ஜப்பான்|ஜப்பானில்]] மட்டுமே பேசப்பட்டு வருகின்ற போதும், ஜப்பானிலிருந்து இடம் பெயர்ந்து வேறு நாடுகளில் வசித்து வருபவர்களும் இம்மொழியைப் பேசி வருகின்றனர். |
||
வரிசை 41: | வரிசை 67: | ||
o 10.2 கற்க |
o 10.2 கற்க |
||
o 10.3 பிற |
o 10.3 பிற |
||
{{clade |
|||
|label1=[[Japanese language|Japanese]] |
|||
|1={{clade |
|||
|1={{clade |
|||
|label1=[[Kyushu dialect|Kyūshū]] |
|||
|1={{clade |
|||
|1=[[Satsugū dialect|Satsugū]] |
|||
|2=[[Hichiku dialect|Hichiku]] |
|||
|3=[[Hōnichi dialect|Hōnichi]] |
|||
}} |
|||
|label2= [[Western Japanese|Western]] |
|||
|2={{clade |
|||
|1=[[Chūgoku dialect|Chūgoku]] |
|||
|2=[[Umpaku dialect|Umpaku]] |
|||
|3=[[Shikoku dialect|Shikoku]] |
|||
|4=[[Kansai dialect|Kansai]] |
|||
|5=[[Hokuriku dialect|Hokuriku]] |
|||
}} |
|||
|label3=[[Eastern Japanese|Eastern]] |
|||
|3={{clade |
|||
|1=[[Tōkai–Tōsan dialect|Tōkai–Tōsan]] |
|||
|2={{clade |
|||
|1=[[Kantō dialect|Kantō]] |
|||
|2=inland [[Hokkaidō dialect|Hokkaidō]] |
|||
}} |
|||
|3={{clade |
|||
|1=[[Tōhoku dialect|Tōhoku]] |
|||
|2=coastal [[Hokkaidō dialect|Hokkaidō]] |
|||
}} |
|||
}} |
|||
}} |
|||
|2=[[Hachijo dialects|Hachijō]] |
|||
}} |
|||
}} |
|||
{| class=wikitable |
|||
! Kana !! [[Hepburn romanization|Revised Hepburn]] !! [[Nihon-shiki]] !! [[Kunrei-shiki]] |
|||
|- style="text-align: center;" |
|||
| うう || ''ū'' || colspan="2" | ''û'' |
|||
|- style="text-align: center;" |
|||
| おう, おお || ''ō'' || colspan="2" | ''ô'' |
|||
|- style="text-align: center;" |
|||
| し || ''shi'' || colspan="2" | ''si'' |
|||
|- style="text-align: center;" |
|||
| しゃ || ''sha'' || colspan="2" | ''sya'' |
|||
|- style="text-align: center;" |
|||
| しゅ || ''shu'' || colspan="2" | ''syu'' |
|||
|- style="text-align: center;" |
|||
| しょ || ''sho'' || colspan="2" | ''syo'' |
|||
|- style="text-align: center;" |
|||
| じ || ''ji'' || colspan="2" | ''zi'' |
|||
|- style="text-align: center;" |
|||
| じゃ || ''ja'' || colspan="2" | ''zya'' |
|||
|- style="text-align: center;" |
|||
| じゅ || ''ju'' || colspan="2" | ''zyu'' |
|||
|- style="text-align: center;" |
|||
| じょ || ''jo'' || colspan="2" | ''zyo'' |
|||
|- style="text-align: center;" |
|||
| ち || ''chi'' || colspan="2" | ''ti'' |
|||
|- style="text-align: center;" |
|||
| つ || ''tsu'' || colspan="2" | ''tu'' |
|||
|- style="text-align: center;" |
|||
| ちゃ || ''cha'' || colspan="2" | ''tya'' |
|||
|- style="text-align: center;" |
|||
| ちゅ || ''chu'' || colspan="2" | ''tyu'' |
|||
|- style="text-align: center;" |
|||
| ちょ || ''cho'' || colspan="2" | ''tyo'' |
|||
|- style="text-align: center;" |
|||
| ぢ || ''ji'' ||''di'' || ''zi'' |
|||
|- style="text-align: center;" |
|||
| づ || ''zu'' ||''du'' || ''zu'' |
|||
|- style="text-align: center;" |
|||
| ぢゃ || ''ja'' ||''dya'' || ''zya'' |
|||
|- style="text-align: center;" |
|||
| ぢゅ || ''ju'' ||''dyu'' || ''zyu'' |
|||
|- style="text-align: center;" |
|||
| ぢょ || ''jo'' ||''dyo'' || ''zyo'' |
|||
|- style="text-align: center;" |
|||
| ふ || ''fu'' || colspan="2" | ''hu'' |
|||
|- style="text-align: center;" |
|||
| ゐ || ''i'' || ''wi'' || ''i'' |
|||
|- style="text-align: center;" |
|||
| ゑ || ''e'' || ''we'' || ''e'' |
|||
|- style="text-align: center;" |
|||
| を || ''o'' || ''wo'' || ''o'' |
|||
|- style="text-align: center;" |
|||
| ん || ''n''-''n'''(-''m'') || colspan="2" | ''n''-''n' '' |
|||
|} |
|||
==பிரெயில் எழுத்துக்கள்== |
|||
{| class="wikitable" style="text-align:center" |
|||
|- style="background:#f2f2f2" |
|||
| rowspan="2" | |
|||
| あ a |
|||
| い i |
|||
| う u |
|||
| え e |
|||
| お o |
|||
|- |
|||
| {{Braille Cell|type=kana|A}} |
|||
| {{Braille Cell|type=kana|I}} |
|||
| {{Braille Cell|type=kana|U}} |
|||
| {{Braille Cell|type=kana|E}} |
|||
| {{Braille Cell|type=kana|O}} |
|||
|- style="background:#f2f2f2" |
|||
| rowspan="2" | k |
|||
| か ka |
|||
| き ki |
|||
| く ku |
|||
| け ke |
|||
| こ ko |
|||
|- |
|||
| {{Braille Cell|type=kana|KA}} |
|||
| {{Braille Cell|type=kana|KI}} |
|||
| {{Braille Cell|type=kana|KU}} |
|||
| {{Braille Cell|type=kana|KE}} |
|||
| {{Braille Cell|type=kana|KO}} |
|||
|- style="background:#f2f2f2" |
|||
| rowspan="2" | s |
|||
| さ sa |
|||
| し shi |
|||
| す su |
|||
| せ se |
|||
| そ so |
|||
|- |
|||
| {{Braille Cell|type=kana|SA}} |
|||
| {{Braille Cell|type=kana|SHI}} |
|||
| {{Braille Cell|type=kana|SU}} |
|||
| {{Braille Cell|type=kana|SE}} |
|||
| {{Braille Cell|type=kana|SO}} |
|||
|- style="background:#f2f2f2" |
|||
| rowspan="2" | t |
|||
| た ta |
|||
| ち chi |
|||
| つ tsu |
|||
| て te |
|||
| と to |
|||
|- |
|||
| {{Braille Cell|type=kana|TA}} |
|||
| {{Braille Cell|type=kana|CHI}} |
|||
| {{Braille Cell|type=kana|TSU}} |
|||
| {{Braille Cell|type=kana|TE}} |
|||
| {{Braille Cell|type=kana|TO}} |
|||
|- style="background:#f2f2f2" |
|||
| rowspan="2" | n |
|||
| な na |
|||
| に ni |
|||
| ぬ nu |
|||
| ね ne |
|||
| の no |
|||
|- |
|||
| {{Braille Cell|type=kana|NA}} |
|||
| {{Braille Cell|type=kana|NI}} |
|||
| {{Braille Cell|type=kana|NU}} |
|||
| {{Braille Cell|type=kana|NE}} |
|||
| {{Braille Cell|type=kana|NO}} |
|||
|- style="background:#f2f2f2" |
|||
| rowspan="2" | h |
|||
| は ha |
|||
| ひ hi |
|||
| ふ fu |
|||
| へ he |
|||
| ほ ho |
|||
|- |
|||
| {{Braille Cell|type=kana|HA}} |
|||
| {{Braille Cell|type=kana|HI}} |
|||
| {{Braille Cell|type=kana|FU}} |
|||
| {{Braille Cell|type=kana|HE}} |
|||
| {{Braille Cell|type=kana|HO}} |
|||
|- style="background:#f2f2f2" |
|||
| rowspan="2" | m |
|||
| ま ma |
|||
| み mi |
|||
| む mu |
|||
| め me |
|||
| も mo |
|||
| ん n |
|||
|- |
|||
| {{Braille Cell|type=kana|MA}} |
|||
| {{Braille Cell|type=kana|MI}} |
|||
| {{Braille Cell|type=kana|MU}} |
|||
| {{Braille Cell|type=kana|ME}} |
|||
| {{Braille Cell|type=kana|MO}} |
|||
| {{Braille Cell|type=kana|N}} |
|||
|- style="background:#f2f2f2" |
|||
| rowspan="2" | y |
|||
| や ya |
|||
| |
|||
| ゆ yu |
|||
| |
|||
| よ yo |
|||
| -y- |
|||
|- |
|||
| {{Braille Cell|type=kana|YA}} |
|||
| |
|||
| {{Braille Cell|type=kana|YU}} |
|||
| |
|||
| {{Braille Cell|type=kana|YO}} |
|||
| {{Braille Cell|type=kana|-Y}} |
|||
|- style="background:#f2f2f2" |
|||
| rowspan="2" | r |
|||
| ら ra |
|||
| り ri |
|||
| る ru |
|||
| れ re |
|||
| ろ ro |
|||
|- |
|||
| {{Braille Cell|type=kana|RA}} |
|||
| {{Braille Cell|type=kana|RI}} |
|||
| {{Braille Cell|type=kana|RU}} |
|||
| {{Braille Cell|type=kana|RE}} |
|||
| {{Braille Cell|type=kana|RO}} |
|||
|- style="background:#f2f2f2" |
|||
| rowspan="2" | w |
|||
| わ wa |
|||
| ゐ (w)i |
|||
| |
|||
| ゑ (w)e |
|||
| を (w)o |
|||
| -w- |
|||
|- |
|||
| {{Braille Cell|type=kana|WA}} |
|||
| {{Braille Cell|type=kana|WI}} |
|||
| |
|||
| {{Braille Cell|type=kana|WE}} |
|||
| {{Braille Cell|type=kana|WO}} |
|||
| {{Braille Cell|type=kana|26}} |
|||
|} |
|||
== வெளி இணைப்புக்கள் == |
== வெளி இணைப்புக்கள் == |
09:02, 25 மார்ச்சு 2014 இல் நிலவும் திருத்தம்
இந்தக் கட்டுரையில் அல்லது கட்டுரைப் பகுதியில் விரிவாக்க வேலை நடந்து கொண்டிருக்கிறது. உங்களால் உதவ முடியுமெனில் இக்கட்டுரையை வளர்த்தெடுப்பதில் உதவுங்கள். இக்கட்டுரை அல்லது பகுதி பல நாட்களுக்கு தொகுக்கப்படாமல் காணப்படின், இந்த வார்ப்புருவை நீக்கி விடுங்கள். நீங்கள் இந்த வார்ப்புருவைச் சேர்த்த தொகுப்பாளராக இருந்து, நீங்கள் இதனைத் தொகுக்கும் போது {{in use}} என்ற வார்ப்புருவைச் சேர்த்து விடுங்கள்.
இந்த கட்டுரை Shrikarsan (பேச்சு | பங்களிப்பு) ஆல் 10 ஆண்டுகள் முன்னர் கடைசியாகத் தொகுக்கப்பட்டது. (இற்றைப்படுத்துக) |
Japanese | |
---|---|
日本語 Nihongo | |
Nihongo (Japanese) in Japanese script | |
உச்சரிப்பு | /nihoɴɡo/: [nihõŋɡo], [nihõŋŋo] |
நாடு(கள்) | Japan |
இனம் | Japanese (Yamato) |
தாய் மொழியாகப் பேசுபவர்கள் | 125 million (2010)[1] |
ஆரம்ப வடிவம் | |
கையெழுத்து வடிவம் | Signed Japanese |
அலுவலக நிலை | |
அரச அலுவல் மொழி | சப்பான் |
அங்கீகரிக்கப்பட்ட சிறுபான்மை மொழி | |
மொழிக் குறியீடுகள் | |
ISO 639-1 | ja |
ISO 639-2 | jpn |
ISO 639-3 | jpn |
Linguasphere | 45-CAA-a |
ஜப்பானிய மொழி ஜப்பானிய மற்றும் ஜப்பானிலிருந்து குடிபெயர்ந்த 130 மில்லியன் மக்களால் பேசப்படுகின்ற ஒரு மொழியாகும். ஜப்பானிய மொழியில் இது நிஹோங்கோ என்று அழைக்கப்படுகிறது. இது சிறப்பாக ஜப்பானில் மட்டுமே பேசப்பட்டு வருகின்ற போதும், ஜப்பானிலிருந்து இடம் பெயர்ந்து வேறு நாடுகளில் வசித்து வருபவர்களும் இம்மொழியைப் பேசி வருகின்றனர்.
இம்மொழி ஜப்பானிய சமூக ஏற்ற தாழ்வுகளை குறிப்பதற்கு ஏதுவாக சிக்கலான மரியாதைச் சொற்களுடன் அமைந்த, தமிழைப் போன்ற ஒரு ஒட்டுச்சேர்க்கை மொழியாகும். வினைச்சொற்களும் சில குறிப்பிட்ட மொழிக்கூறுகளும், பேசுபவர், கேட்பவர் மற்றும் உரையாடலில் இடம்பெறுபவரின் சமூக உயர்வு நிலையை எடுத்துக்காட்டுவதாக அமைந்துள்ளது. ஜப்பானிய மொழியின் மொத்த ஒலிகள் குறைவாக இருப்பினும் தனக்கே உரித்தான வட்டார ஓசை நயத்தைக் (pitch accent) கொண்டுள்ளது. இம்மொழியின் பூர்வீகம் பெரும்பாலும், 8ம் நூற்றாண்டில் பழங்காலத்து ஜப்பானிய மொழியில் இயற்றப்பட்ட மூன்று முக்கிய நூல்தொகுப்புகளால் அறியப்படுகிறது. ஆனால் சிறிய அளவில், இதற்கு முந்தைய காலகட்டங்களிள் இயற்றப்பட்ட செதுக்கள்களும் கிடைத்துள்ளன.
இம்மொழி மூன்று வகையான வரி வடிவங்களை கொண்டது. சீன வரிவடிவான காஞ்சி (漢字), மற்றும் சீன எழுத்துகளில் இருந்து உருவாகிய ஹிரகனா (平仮名) மற்றும் கதகான (片仮名). ஆங்கில மற்றும் வெளிநாட்டினரின் வார்த்தைகளை உச்சரிக்கவும், நிறுவன பெயர் அமைக்க, விளம்பரப்படுத்த மற்றும் கணினியில் எழுத்துக்களை உள்ளிடவும் ரோமாஜி(ローマ字) பயன் படுத்தப்படுகிறது. ,சீன, ஜப்பானிய எண்களைப் பயன்படுத்தினாலும் மேற்கத்திய அரேபிய எண்களும் பரவலாக பயன்படுகின்றன.
இம்மொழியில் அயல் மொழிகளிலிருந்து பெறப்பட்ட கடன் சொற்களின் தாக்கம் அதிகம் காணப்படுகிறது. முக்கியமாகக் கடந்த 1500 வருடங்களில் சீன மொழியில் இருந்து அதிகம் பெறப்பட்டுள்ளது அல்லது சீன மொழியை அடிப்படையாக கொண்டு சொற்கள் உருவாக்கப்பட்டுள்ளன. 19ம் நுற்றாண்டுப் பிற்பகுதியில் இந்தோ - ஐரோப்பிய மொழிகளில் இருந்து, முக்கியமாக ஆங்கிலத்திலிருந்து, கணிசமான வார்த்தைகள் பெறப்பட்டுள்ளன. 16 & 17 ம் நுற்றாண்டு போர்த்துகீசிய மற்றும் டச்சு நாட்டினருடனான வியாபாரத் தொடர்புகளால் இவ்விரண்டு மொழிகளின்ன் தாக்கமும் அதிகமாகவே உணரப்படுகிறது.
பொருளடக்கம் [hide]
* 1 பரவல் o 1.1 ஆட்சி மொழி o 1.2 வட்டார வழக்கு * 2 ஒலி * 3 இலக்கணம் o 3.1 வாக்கிய அமைப்பு o 3.2 ஒருமை பன்மை மற்றும் எண்கள் o 3.3 பண்பான மொழி * 4 சொற்கள் * 5 எழுத்து முறை * 6 அயல் நாட்டில் ஜப்பான் மொழி * 7 பிற * 8 மேற்கோள்கள் * 9 ஆதார நுற்பட்டியல் * 10 இதர இணைப்பு o 10.1 அகராதி o 10.2 கற்க o 10.3 பிற
Japanese |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Kana | Revised Hepburn | Nihon-shiki | Kunrei-shiki |
---|---|---|---|
うう | ū | û | |
おう, おお | ō | ô | |
し | shi | si | |
しゃ | sha | sya | |
しゅ | shu | syu | |
しょ | sho | syo | |
じ | ji | zi | |
じゃ | ja | zya | |
じゅ | ju | zyu | |
じょ | jo | zyo | |
ち | chi | ti | |
つ | tsu | tu | |
ちゃ | cha | tya | |
ちゅ | chu | tyu | |
ちょ | cho | tyo | |
ぢ | ji | di | zi |
づ | zu | du | zu |
ぢゃ | ja | dya | zya |
ぢゅ | ju | dyu | zyu |
ぢょ | jo | dyo | zyo |
ふ | fu | hu | |
ゐ | i | wi | i |
ゑ | e | we | e |
を | o | wo | o |
ん | n-n'(-m) | n-n' |
பிரெயில் எழுத்துக்கள்
வெளி இணைப்புக்கள்
- தமிழ் வழியில் ஜப்பானிய மொழி பாடங்கள் - வலைபூ
- தமிழ் வழி ஜப்பானிய மொழி பாடங்கள்
- ஜப்பானிய மொழி எழுத்து உடற்பயிற்சி (PDF)
- AKSER Brasil - Let´s Learn Japanese in Video
வார்ப்புரு:Link FA வார்ப்புரு:Link FA வார்ப்புரு:Link FA வார்ப்புரு:Link FA
- ↑ "Världens 100 största språk 2010". Nationalencyklopedin. 2010. பார்க்கப்பட்ட நாள் 12 February 2014.
{{cite web}}
: Unknown parameter|trans_title=
ignored (help) (சுவீடியம்)